Jak se ptáme na podstatné jméno?

Jak se pozná podstatné jméno

Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.

Jak se ptame na

Číslovky označují počet, pořadí, počet druhů a násobky. Ptáme se na ně KOLIK (pět), KOLIKRÁT (dvakrát), KOLIKÁTÝ (třetí), KOLIKERY (sedmery), KOLIKANÁSOBNÝ (dvojnásobný). 5. Slovesa vyjadřují činnosti (pracuje), stavy (byl) a děje (mrzne).
Archiv

Jak se ptam na sloveso

5. Slovesa vyjadřují činnosti (pracuje), stavy (byl) a děje (mrzne). Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ
Archiv

Jak se ptáme na citoslovce

6. příslovce	vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to určení místa, času, způsobu… (ptáme se na ně: jak, kde, kdy, proč, …patří ke slovesu)
8. spojky	spojují slova, věty
9. částice	uvozují věty, něco hodnotí, vytýkají
10. citoslovce	vyjadřují city, nálady, označují zvuky

ArchivPodobné

Jak udělat ze slovesa podstatné jméno

Podstatná jména slovesná jsou odvozena ze slovesného tvaru:u sloves, která nemají příčestí trpné, za pomoci přípony -nutí (např. procitnout – procitnutí, stárnout – stárnutí apod.),u sloves s příčestím trpným končícím na -en za pomoci přípony -ení (např.

Jaká mohou být podstatná jména

Podstatná jména můžeme rozdělit na konkrétní a abstraktní. Podstatná jména, která označují osoby, zvířata a věci, něco, co je tvořeno hmotou, jsou podstatná jména konkrétní. Podstatná jména, která označují vlastnosti a děje, tedy to, co je nehmotné, se nazývají podstatná jména abstraktní.

Jak poznat spojky

Ve větě se zpravidla nacházejí mezi dvěma slovy, mezi dvěma větami, případně na začátku věty. Šel a šel. Protože byl unavený, vrátil se domů. Spojky patří mezi neohebné slovní druhy, to znamená, že se nedají skloňovat ani časovat, zkrátka spojky nemění svůj tvar.

Jak se ptáme na podmět a přísudek

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Co to znamená citoslovce

Citoslovce (interjekce) jsou neohebným slovním druhem, který vyjadřuje nálady a pocity, vůli mluvčího, označuje hlasy a zvuky. Obyčejně nemá žádnou gramatickou souvislost se zbytkem věty. Citoslovce mohou sloužit také na vyplnění prázdných částí věty.

Jaké jsou podstatná jména

Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.

Jak se dělí podstatná jména

Podstatná jména můžeme rozdělit na konkrétní a abstraktní. Podstatná jména, která označují osoby, zvířata a věci, něco, co je tvořeno hmotou, jsou podstatná jména konkrétní. Podstatná jména, která označují vlastnosti a děje, tedy to, co je nehmotné, se nazývají podstatná jména abstraktní.

Jak dělíme podstatná jména

Podstatná jména můžeme rozdělit na konkrétní a abstraktní. Podstatná jména, která označují osoby, zvířata a věci, něco, co je tvořeno hmotou, jsou podstatná jména konkrétní. Podstatná jména, která označují vlastnosti a děje, tedy to, co je nehmotné, se nazývají podstatná jména abstraktní.

Jak dělíme spojky

Spojky na základě funkce (úkolu) dělíme na souřadicí a podřadicí. Spojky podřadicí připojují věty vedlejší k jiné větě (aby, až, než, jakmile, protože, poněvadž, přestože, ač, že, když, kdyby aj.). Spojky souřadicí (a, i, ani, nebo, anebo, či, ale, však, avšak, neboť ad.)

Jaká slova jsou spojky

Spojky jsou neohebný, neplnovýznamový slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojka souřadicí spojují dva větné členy nebo dvě věty v poměru souřadném. Příklady souřadicích poměrů a spojek: slučovací poměr: a, i, nebo, či.

Jak se pozná podmět

Jak ho najdeme (poznáme)

Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.

Jak dělíme podmět

Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen.

Co je za slovní druh hej

citoslovceEditovat

Hej, vy tam! – Hej, vy tam!

Jaký slovní druh je Mňouká

Mezi citoslovce ale patří také slova jako pst, kšá, hyjé, haló nebo hej. Pozor! Slova cinknout, mňoukat, cvakat, kvákat, hopsat apod.

Co je podstatné jméno obecně

Podstatná jména obecná pojmenovávají neurčité věci a skutečnosti, které nejsou blíže určené a nejedná se tak o jména konkrétní. Neoznačují tedy jednu jedinou skutečnost, ale jakoukoliv obecnou – píšeme je proto s malým počátečním písmenem, např. člověk, pes, mouka apod.

Co to je podstatné jméno

Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.

Jaké jsou všechny spojky

Mezi nejčastější spojky patří: a, aby, ačkoli, ale, anebo, ani, avšak, či, i, jelikož, kdyby, když, nebo, proto, protože, přestože, že. Spojky patří mezi neohebné slovní druhy, nemění totiž svůj tvar, neohýbají se. Označujeme je číslem 8.

Jak nahradit spojku a

Poměr odporovací (spojky a, a přesto, a ne aj.)

Odporovací poměr lze poznat tak, že je možné spojovací výraz nahradit spojkami jako ale nebo avšak. Dřel jako kůň, a přesto neuspěl.

Jak se poznají spojky

Spojky souřadicí
slučovací	– a, i, ani, jednak – jednak, hned – hned, jak – tak
stupňovací	– i, ba, ba i, dokonce, nejen – ale i, nejen – nýbrž i<
odporovací	ale, avšak, však, sice – ale
vylučovací	nebo, anebo, buď – nebo

Jak se ptáme na podmět

Jak ho najdeme (poznáme)

Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.

Jaký máme podmět

Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen.