Co se jedlo v 19 století?

Co jedli lidé ve středověku

Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.

Co jedli naši předci

Strava našich předků byla velmi prostá, založena zejména na obilovinách a luštěninách. Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory.

Co se jedlo před 100 lety

V této době měly polévky velký význam, protože byly syté. Večeřeli se zbytky od oběda nebo opět chléb. Často se vařila jídla nízkonákladová jako šunkofleky, lepenice, knedlík s vajíčkem, uhlířina, bramborové placky, nudle s mákem, sladké knedlíky nebo guláše.
Archiv

Co jedli Králové

Hojně zastoupeny byly pokrmy z masa, zvláště zvěřiny, hovězího a drůbeže, nechyběly ryby. Oblíbené byly polévky – vývary i husté směsi masa a zeleniny, paštiky, pečeně a ragú. Mnoho masitých jídel se podávalo se sladkými omáčkami z ovoce.

Co jedli a pili lidé ve středověku

Téměř každodenním pokrmem středověku byla kaše prosná, ale hojně se vařila také kaše pšeničná či ovesná. Jemnější žito se používalo převážně na pečivo. Za časů hladu musela stačit kaše uvařená z drcených žaludů, či ze semen merlíku. Kaše se připravovala také z luštěnin, z hrachu a čočky.

Co jedli Přemyslovci

Základ jejich jídelníčku tvořily kaše z hrachu a krup, ze zeleniny se konzumovalo hlavně zelí a červená řepa. Nechyběly polévky a chléb, který se v našich krajích běžně pekl už od dob prvních Přemyslovců.

Jak žili naši předkové

I před dvěma sty lety žili lidé na hromádce, podváděli se, hádali a trápili a jejich spory musely řešit úřady. Ačkoliv se to nezdá, až devatenácté století bylo stoletím prudérie – a i to především ve městech, u středních a vyšších vrstev. Venkov, zvláště v 18. století, byl v tomto ohledu „živější“.

Co se jedlo v 17 století

V 17. a 18. století v období baroka na stůl patřila tato jídla. Vedle rafinovaných pokrmů vyšších kruhů jako zauzený losos, nadívaná holoubata nebo frikasé z telecího masa se konzumovaly například žemlové koule, zelenina, luštěniny, brambory, plněný kapoun a hlavně nejrůznější kaše.

Co se jedlo za komunismu

“Smažák” uvařit i poslepu, tedy samozřejmě s malou nadsázkou! Smažený sýr s hranolkami – RECEPT ZDE! Dalším klasickým, ale téměř zapomenutým jídlem minulého století byly smažené býčí žlázy, vídeňský bramborový salát, či jiné kombinace v trojobalu usmažených žláz z býka.

Co se jedlo za války

Za 2. světové války dostávali Britové, stejně jako mnohé jiné evropské národy, jídlo na příděly. Týdně měli nárok na sto gramů slaniny či šunky, 226 gramů mletého masa, padesát gramů másla, padesát gramů sýra, sto gramů margarínu, sto gramů ztuženého tuku na vaření a litr a půl mléka.

Co se jedlo v gotice

Téměř každodenním pokrmem středověku byla kaše prosná, ale hojně se vařila také kaše pšeničná či ovesná. Jemnější žito se používalo převážně na pečivo. Za časů hladu musela stačit kaše uvařená z drcených žaludů, či ze semen merlíku. Kaše se připravovala také z luštěnin, z hrachu a čočky.

Co se jedlo za Karla IV

Hodně cestoval, a protože byl vychován multikulturně, jeho královská strava byla ovlivněna tehdejší francouzskou a italskou kuchyní. Podle dochovaných materiálů měl rád bílý chléb, různá masová ragú, a jakožto milovník lovu samozřejmě zvěřinu. Prý měl také rád bobry, veverky a vrány, ale já této historce moc nevěřím…

Co se jedlo v 18 století

V 18. století nastala výrazná změna stravovacích návyků díky zavedení brambor z Ameriky. Velké oblíbenosti se dočkaly i další koloniální plodiny např. rajčata, okurky, paprika, kukuřice.

Co se jedlo v 15 století

Neobešly se bez dostatku různých druhů masa, přičemž se vždy podávala zvěřina, ale také telecí a skopové, rovněž veškerá drůbež (kam se počítali i pávi, oblíbená ozdoba šlechtických stolů), raci, šneci, ústřice a říční ryby (zvláště oblíbené byly štiky, pstruzi a candáti).

Co se jedlo ve 13 stoleti

Historie udává, že středověká kuchyně na území Čech a Moravy ve 13. století byla možná překvapivě pestrá. Základem byl chléb, ale nechybělo maso, kaše z mouky, krup, hrachu i ovoce a mléčné výrobky z kravského, kozího a ovčího mléka. Obvyklá byla i jídla sladká, dochucovaná medem.

Co se jedlo za první republiky

Šunkofleky, lepenice, knedlík s vajíčkem, bramborové placky nebo nudle s mákem se připravují dodnes, zato na borůvkové nebo chlebové polévce si v dnešní době pochutná málokdo. Poměrně běžným pokrmem byl například i zeleninový puding, do kterého se přidával mozeček nebo játra a mléko.

Co se Varilo za socialismu

Kdo se přišel do hospody najíst, téměř vždy našel na jídelním lístku guláš, vepřo knedlo zelo, smažený sýr, svíčkovou, některé průkopnické restaurace nabízely Katův šleh. Jídla byla za hubičku, přesto hospodští často šidili, kde a co se dalo.

Jaký byl příděl pro normálně pracujícího člověka za protektorátu

Pracující dostávali 1 400 gramů cukru, 1 400 gramů masa, 280 gramů slaniny, 560 gramů umělých tuků, 2,9 litru mléka a 4 vejce na měsíc. Horníci, hutníci a další těžce pracující měli příděly zvýšeny. V rámci tzv.

Jak vypadaly lístky na potraviny za druhé světové války

Lístky na potraviny

Lístky byly děleny podle jména a bydliště odběratele, ale také podle množství a typu potravin. Existovaly také přídavkové lístky, které byly vydávány pro osoby těžce pracující, pracující přes noc, nebo pracující s jedy.

Co vynalezl Karel IV

Karel nechal opravit Pražský hrad, přebudovat katedrálu sv. Víta, postavil kamenný most přes Vltavu, založil a sám vyprojektoval Nové Město pražské, první univerzitu severně od Alp a dal také zhotovit Svatováclavskou korunovační korunu.

Co jedli lidé ve starověku

Starověk. Ve střední Evropě, kde převládaly keltské a germánské kmeny, byl na přelomu letopočtu základ stravy tvořen surovinami rostlinného původu. Jednalo se zejména o pěstování pšenice, žita, špaldy, ječmene, luštěnin (hrách) a zeleniny (zelí, cibule, brambory).

Co se jedlo v 16 století

Večeře se servírovala už kolem páté hodiny, podávala se vydatná polévka, zbytky kaše od snídaně, opečený chléb, kousek masa, zvěřina, nějaký ten opeřenec. Ještě v 16. století takhle vypadal běžný jídelníček obyvatel střední vrstvy a nižší šlechty v českých zemích.

Co jedli lidé za války

„Především manuálně pracující byli proto odkázáni na přídělový systém, ze kterého postupně během války mizela jedna potravina za druhou. Zpočátku moučné výrobky, pečivo, alkoholické nápoje, později maso. “ V roce 1917 si drtivá většina dělníků i úředníků mohla masné pokrmy dovolit jen velmi, velmi výjimečně.

Kdy skončil přídělový systém

V Československu přídělový systém přetrval až do 31. května 1953, zrušen byl současně s provedením měnové reformy (ve Velké Británii až následující rok). O podvodu spočívajícím v tištění falešných potravinových lístků pojednává 7. díl seriálu 30 případů majora Zemana Mědirytina (díl je situován do roku 1950).

Co jedli lidí za války

Šlo o takzvanou přídělovou kuchařku. Lidé tehdy měli nárok na týdenní příděly v tomto složení: Sto gramů šunky či slaniny na týden, dvě stě dvacet šest gramů mletého masa, sto gramů tuku, sto gramů margarínu a litr a půl mléka. K tomu něco málo luštěnin, brambor, cukru, čaje. Vše v malém množství.