Kdo napsal Listinu základních práv a svobod?
Jak vznikla Listina základních práv a svobod
Návrh ústavního zákona Listiny základních práv a svobod byl Federálnímu shromáždění předložen dne 8. ledna 1991. Jednalo se o spojení návrhu Slovenské národní rady a návrhu České národní rady, které do jednotné podoby zpracovala ústavní komise Federálního shromáždění.
Kdo chrani zakladni práva a svobody
Předsednictvo České národní rady vyhlašuje LISTINU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky.
Kde najdeme Listinu základních práv a svobod
Listina základních práv a svobod
| Druh předpisu | ústavní zákon |
| Číslo předpisu | 23/1991 Sb. |
| Obvyklá zkratka | LZPS |
| Údaje | |
|---|---|
| Autor | Federální shromáždění |
Jak správně citovat Listinu základních práv a svobod
Citace dle ISO 690:
Listina základních práv a svobod jako součást právního řádu ČR [online]. Plzeň, 2011 [cit. 2023-06-18]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ltx9mm/.
Kdo má v ČR právo na vzdělávání
Článek 33 (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
Kdo chrání naše práva
Základní lidská práva jsou v Česku garantována jednak Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod, jednak řadou mezinárodních smluv, například Úmluvou proti mučení, Úmluvou o právech dítěte a zejména evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (tuto úmluvu vykládá a aplikuje Evropský …
Čím se zabývá Listina základních práv a svobod
Listina základních práv a svobod je dokument se silou ústavního zákona, zaručující lidská práva a základní svobody, hospodářské, sociální a kulturní práva národnostních a etnických menšin. Je součástí ústavního pořádku České republiky.
Z jakého dokumentů vychází Listina základních práv a svobod
Listina vychází ze základních dokumentů mezinárodního práva v této oblasti, jako jsou např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
Jaké jsou základní práva
Všeobecná deklarace lidských práv obsahuje všechna tato práva: hospodářská, občanská, politická, sociální i kulturní.
Jaké jsou základní lidská práva
Všeobecná deklarace lidských práv – zjednodušené znění všech článků
| 1 | Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. |
|---|---|
| 16 | Právo na svobodný vstup do manželství a na založení rodiny. |
| 17 | Právo vlastnit majetek, kterého nikdo nemůže být svévolně zbaven. |
| 18 | Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. |
Co není zákonem zakázáno
Zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ je opakem dřívější praxe, podle níž bylo možné podle ZP č. 65/1965 Sb., sjednávat v pracovněprávních vztazích jen to, co bylo dovoleno. Tato nová zásada není v ZP výslovně vyjádřena, ale je společným jmenovatelem pro většinu zákonných ustanovení.
Na jaké části se Listina základních lidských práv a svobod deli
Jsou deklarována základní osobní práva (právo na život, nedotknutelnost osoby, svoboda pohybu, svoboda projevu…), sociální práva (právo na vzdělání, na ochranu zdraví, na příznivé životní prostředí…), politická práva (právo shromažďovat se, sdružovat se, petiční právo…), práva národnostních a etnických menšin apod.
Kdo chrání lidská práva
Základní lidská práva jsou v Česku garantována jednak Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod, jednak řadou mezinárodních smluv, například Úmluvou proti mučení, Úmluvou o právech dítěte a zejména evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (tuto úmluvu vykládá a aplikuje Evropský …
Jaká jsou základní práva a svobody občanů
Jsou deklarována základní osobní práva (právo na život, nedotknutelnost osoby, svoboda pohybu, svoboda projevu…), sociální práva (právo na vzdělání, na ochranu zdraví, na příznivé životní prostředí…), politická práva (právo shromažďovat se, sdružovat se, petiční právo…), práva národnostních a etnických menšin apod.
