Co znamená pohyblivý svátek?

Co je pohyblivý svátek

Pohyblivý svátek v křesťanství je takový svátek v liturgickém roce, který nemá pevné datum, ale datum se rok od roku mění. Nejvýznamnější pohyblivý svátek jsou Velikonoce a skupina souvisejících svátků. Datum Velikonoc se vypočítává na základě data prvního jarního úplňku.

Kdy a proč se slaví Velikonoce

Velikonoce se konají na počest zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Odtud ostatně přichází i samotný název Velikonoce – jedná se o zkratku sousloví „veliká noc“. Pod pojmem Velikonoce jsou v užším slova smyslu míněny pouze 3 dny. A to od soboty do pondělí. V širší souvislosti si však připomínáme i ostatní dny.

Jak se posouvají Velikonoce

Velikonoce nemají pevně dané datum, ale jsou to tzv. pohyblivé svátky – datum se mění v závislosti na datu prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Výpočet data Velikonoc je postup, kterým lze datum velikonoční neděle a tím i dalších souvisejících svátků určit vypočtením fází Měsíce pro daný rok.

Jak se slaví pravoslavné Velikonoce

Pravoslavná Pascha vrcholí v noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli, kdy se skupiny věřících vydají na takzvanou křížovou cestu k chrámu. Jde o symbolickou cestu, kterou musel podle Bible absolvovat Ježíš Kristus. Věřící se při setkání navzájem zdraví tradičním pozdravem: Christos voskres -Kristus vstal z mrtvých!.

Kdy jsou letos Velikonoce

Termíny Velikonoc v minulosti (2011-2022)

Rok	Velikonoční prodloužený víkend – datum
Velikonoce 2019	pátek 19. 4. – pondělí 22. 4. 2019
Velikonoce 2020	pátek 10. 4. – pondělí 13. 4. 2020
Velikonoce 2021	pátek 2. 4. – pondělí 5. 4. 2021
Velikonoce 2022	pátek 15. 4. – pondělí 18. 4. 2022

Proč se barví velikonoční vajíčka

Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.

Jak se jmenuje poslední postní neděle

Poslední postní nedělí je Květná (též Květnice, Beránková či Palmová neděle).

Co je to pašijový týden

Pašijovým týdnem se označují dny posledního týdne před Velikonoční nedělí – tedy před Božím hodem velikonočním. Pojem pašije je odvozen z latinského passio – utrpení, jako upomínka na poslední dny Kristovy pozemské cesty. Lidé si při pobožnostech připomínají význam umučení a nejvyšší oběti Ježíše Krista.

Co je to pomlázka

Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během koledy, vykoledované dary, jako vejce či kraslice, nebo také velikonoční nádivka.

Co znamená XB

CO ZNAMENÁ ZKRATKA XB – je to zkratka velikonočního pozdravu “Христос воскресе!” (Christos voskrese!)

Jak se slaví pravoslavné Vánoce

Pravoslavní věřící více dodržují na Štědrý večer půst. Hlavní oslavy trvají tři dny a končí svátkem Bohorodičky. Je to oslava člověčenství, spojení člověka a Boha,“ vysvětlil pro Český rozhlas Plus. Pravoslavné církve dodnes zdůrazňují význam čtyřicetidenního období příprav před samotným svátkem.

Co znamená Velký pátek

Velký pátek (latinsky dies passionis Domini) je křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Je to pátek Svatého týdne a součást velikonočního tridua.

Proč se barví kraslice

Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.

Jaká je tradiční barva obarvených vajec kraslic

Kraslice se původně zdobily zasyrova, takže po vyfouknutí bylo možné prázdnou skořápku ve světnici pověsit jako ozdobu. Tradiční barvou velikonočních vajec byla červená, odstín milostné touhy.

Co se nesmí na Květnou neděli

Na květnou neděli se nesmí nic péct, aby se nezapekly květy na stromech a bylinách a nebylo by ovoce a úrody. Hospodář zapíchne dvě větvičky kočiček křížem do pole s poděkováním za dobrou úrodu. Na květnou neděli by se člověk měl hezky ustrojit do nových šatů, aby celý rok kvetl.

Kdy se nesmí jíst maso

Západní křesťané se postí 40 dní, půst začíná Popeleční středou, hned po Masopustním úterý, a půst vrcholí Svatým týdnem, tedy posledním týdnem před Velikonocemi. Oproti tomu východní křesťané tzv. velký půst začínají 7. týdnem před Velikonocemi a půst pak končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.

Proč se říká Modré pondělí

Křesťanské zvyky a tradice

O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.

Co se stalo na Zelený čtvrtek

Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami.

Co znamenají barvy stuh

Pentle, mašle, stuhy jako nikdo druhý

Nejvyšší ze všech, červenou stuhou, vyjadřují ženy náklonnost a lásku, kdežto žlutá značí jasné odmítnutí. Modrá pak předznamenává naději a zelená alespoň sympatie a oblíbenost.

Proč se na Velikonoce šlehají ženy

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.

Jak se řeknou ruský Velikonoce

Rusky se řeknou Velikonoce П'асха [pascha]. Což etymologové odvozují od židovského Pesach. S Velikonocemi jsou v rusky mluvících zemích (stejně jako u nás) spojené různé tradice, zvyky a pověry.

Jak se slaví v Rusku Velikonoce

RUSKÉ PRAVOSLAVNÉ VELIKONOCE = ПАСХА

Velikonoce se v Rusku slaví celý týden a ten je zakončen Velikonoční nedělí = nejslavnějším dnem. Celý tento týden může kdokoliv přijít do kostela a vlastnoručně zazvonit na kostelní zvon – na oslavu Kristova zmrtvýchvstání.

Kdo vymyslel Vánoce

První Vánoce slavili v Římě

Historicky je za vznik Vánoc možné považovat období na přelomu třetího a čtvrtého století, protože první zmínky jsou v řeckém kalendáři Furia Dionysia Philocata z roku 354. kalendář ale vznikal mnohem dříve, a tak je možné usuzovat, že první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330.

V jaké zemi se neslaví Vánoce

Kolem rozsvíceného stromečku si nezahopsáte ani v Saúdské Arábii a v Tádžikistánu. V něm si dokonce neškrtne ani (za Sovětského svazu všudypřítomný) ruský Děda Mráz a děti si v tamních školách nesmějí na Vánoce ani dávat dárečky. Naopak třeba v Dubaji nebo v Kataru jsou obchoďáky vánočně vyzdobené.

Kdy se nesmí prát prádlo

Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.