Co roste v rašelině?

Co roste na rašeliništi

Rostliny rašelinišť

Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd.

Kam se hodí rašelina

Vřesovištní rašelina (původem z hor) bývá zpravidla nejkyselejší. Jestliže ji navíc chceme použít v kyselé půdě, měli bychom ji neutralizovat, nejlépe si pomůžeme mletým vápencem.
Archiv

Na co rašelina

Přírodní rašelina je vhodná na všeobecné zlepšení zahradních půd, k jejich prokypření, vylehčení, provzdušnění a úpravě pH. Rašelina je čistý přírodní produkt bez přísad. Použití: Rašelina se používá pro pěstování kyselomilných rostlin a pro zlepšování půd.

Jaký je význam rašeliníku

Rašeliníky jsou specifické a ve světě pokojových rostlin a zahradnictví vážené především pro své schopnosti zadržovat a postupně uvolňovat vodu. Rašeliníkové buňky totiž dokáží pojmout velké množství vody, některé druhy pak až dvacetinásobek své suché hmotnosti.

Jak dlouho vzniká rašelina

Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové asi před 9000 lety. Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně. Rašelina na světových rašeliništích byla vytvořena za 360 let a obsahuje 550 gigatun (Gt) uhlíku.

Jak poznat rašeliník

Rašeliníky na rozdíl od jiných mechů nemají rhizoidy. Lodyžka je obvykle vzpřímená. Z lodyžky vyrůstají lodyžní lístky a ve svazečcích větvičky s větevními lístky. V horní části lodyžky jsou větve nahloučeny v hlavičku (capitulum).

Kde se v ČR tezi rašelina

V Česku se těží rašelina například na Šumavě, ve Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách. Na vytěžených rašeliništích někdy vedou naučné stezky (např. Blatská stezka, Chalupská slať), kde se můžeme seznámit s typickou vegetací. Přibližně 60 % všech světových mokřadů jsou rašeliniště.

Co má rádo rašelinu

Čistě rašelinový substrát rychle prosychá a rostliny by mohly uhynout. V substrátu s rašelinou, tedy v kyselém prostředí, pěstujeme například borůvky, brusinky, azalky nebo rododendrony. Ale i další vřesovištní rostliny, pro které je kyselá půda přirozenou.

Jak nahradit rašelinu

Půdu vylehčující lignin, který rašelina obsahuje, lze nahradit například pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z jehličnatých dřevin či z jejich borky), případně také agroperlitem.

Jak roste rašeliník

Rašeliník je mech s neukončeným růstem – na vrcholku lodyžky neustále přirůstá a na spodku postupně odumírá. Proto nelze určit, jak stará může konkrétní lodyžka být. Z odumřelých částí lodyžek se tvoří rašelina.

Kde roste rašeliník

Roste převážně na vlhkých až zbahnělých půdách, převážně v jehličnatých lesích kolem potůčků nebo na prameništích. Dále pak nepříliš často na zamokřených, rašelinných lukách či zbahněných glejích.

Kde se v ČR těží rašelina

V Česku se těží rašelina například na Šumavě, ve Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách. Na vytěžených rašeliništích někdy vedou naučné stezky (např. Blatská stezka, Chalupská slať), kde se můžeme seznámit s typickou vegetací. Přibližně 60 % všech světových mokřadů jsou rašeliniště.

Čím lze nahradit rašelinu

Půdu vylehčující lignin, který rašelina obsahuje, lze nahradit například pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z jehličnatých dřevin či z jejich borky), případně také agroperlitem.

Jak kořenit v rašeliníku

Místo, kde mají vyrašit nové kořeny ( node ), obalíte ve vlhkém rašeliníku a připevníte například potravinovou fólií. Za pár týdnů máte krásně zakořeněný stonek a můžete bezpečně odebrat z mateční rostliny bez rizika. Dále můžete v rašeliníku zakořeňovat i běžnou formou a použít toto medium místo vody.

Jak je stará rašelina

Rašeliniště jsou stará zhruba deset tisíc let, nejstarší doklady o těžbě rašeliny pak sahají dva tisíce let do minulosti. Rašelina je částečně rozložená organická hmota, zbytky rostlin (zejména rašeliníku) a stromů nastřádaných za tisíce let a konzervovaných díky velké vlhkosti, nízkému pH a nízkým teplotám.

Čím nahradit rašelinu

Půdu vylehčující lignin, který rašelina obsahuje, lze nahradit například pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z jehličnatých dřevin či z jejich borky), případně také agroperlitem.

Co sazet do rašeliny

Substráty s výrazným podílem rašeliny jsou vhodné pro pěstování kyselomilných rostlin, jako jsou azalky a rododendrony, borůvky, vřesy a vřesovce a další. Vhodná směs pro pěstování těchto rostlin je např. rašelina, písek a zahradní zemina v poměru 3:2:1.

Jak vzniká rašelina

Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se. Rostliny se tak samy podílejí na vytváření podkladu, na kterém pak dále rostou a aktivně tak ovlivňují prostředí, ve kterém žijí.

Jak si doma vyrobit rašelinu

Půdu vylehčující lignin, který rašelina obsahuje, lze nahradit například pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z jehličnatých dřevin či z jejich borky), případně také agroperlitem.

Které rostliny lze Řízkovat

Typy řízkováníŘízky ze stonku: fíkusy, monstery, maranty, sukulenty.Listové řízky: africká fialka, tchýnin jazyk nebo oblíbená tlustice vejčitá.Kořenové řízky: oblíbená pilea a některé trvalky, zejména ty s dužnatými kořeny.

Na co je rašelinový zábal

Rašelinový zábal je vyhledávaná a osvědčená procedura s přírodní rašelinou, která přináší úlevu od chronických bolestí kloubů a páteře. Tato hypertermická procedura klade zvýšené nároky na srdeční a cévní aparát. Používá se především u chronických degenerativních onemocnění pohybového aparátu.

Co pěstovat v rašelině

V substrátu s rašelinou, tedy v kyselém prostředí, pěstujeme například borůvky, brusinky, azalky nebo rododendrony. Ale i další vřesovištní rostliny, pro které je kyselá půda přirozenou.

Co použít místo rašeliny

Půdu vylehčující lignin, který rašelina obsahuje, lze nahradit například pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z jehličnatých dřevin či z jejich borky), případně také agroperlitem.

Jak udělat řízek z rostliny

Obvykle na jaře či v raném létě se z rostlin odejmou řízky, což bývají podle druhu rostliny mladé výhonky, listy nebo části větviček. Stonek mahonie stačí nařezat na kousky s jedním očkem a jedním listem. Každý ponoříte do práškového růstového stimulátoru, zastrčíte do připravené jamky a přihrnete substrátem.

Kdy dělat řízky

Právě předjaří je ideálním obdobím pro řízkování mnoha druhů rostlin a nejen těch pokojových. U řízkování jde v principu o to, že z kousku výhonu rostliny, jehož odebrání rostlině neuškodí, vyroste nová rostlina se stejným genetickým materiálem, jaký měla rostlina mateřská.