Kdo nese odpovědnost za PLPP?

Kdo zpracovává plán pedagogické podpory

Plán pedagogické podpory (PLPP) zpracovává škola v prvním stupni podpůrných opatření s cílem podpořit žáka, u kterého se projevují mírné obtíže ve vzdělávání, jako je například pomalejší tempo práce, drobné obtíže v koncentraci pozornosti, ve čtení, psaní či počítání a je potřeba úpravy školní výuky a domácí přípravy, …
Archiv

Kdo sestavuje PLPP

PLPP sestavuje nejčastěji tým – třídní učitel a poradenský pracovník školy pověřený koordinací vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), nejčastěji výchovný poradce nebo školní speciální pedagog.

Kdy se vypracovává plán pedagogické podpory

Škola ho vypracovává, pokud nestačí přímá podpora ve výuce a je nutná součinnost více pedagogických pracovníků. K tvorbě plánu není nutná konzultace se školským poradenským zařízením. Plán se vyhodnocuje do tří měsíců po jeho přijetí.

Jak často vyhodnocovat PLPP

Informace k PLPP a IVP

Základní škola průběžně PLPP vyhodnocuje, nejpozději do tří měsíců stanoví, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů.. Pokud ne, doporučí škola využití poradenské pomoci ŠPZ. Závazný formulář pro tvorbu PLPP platná legislativa v současné době nevymezuje.

Kdo vytvari PLPP

Plán pedagogické podpory (PLPP) jako první stupeň podpůrných opatření (PO) zpracovává škola, nepostačuje-li samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb žáka. S PLPP je seznámen zákonný zástupce a všichni učitelé. Obsahuje popis obtíží žáka, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu.

Kdo nese odpovědnost za IVP

Individuální vzdělávací plán může být podle potřeb žáka doplňován a upravován v průběhu celého školního roku. Za jeho zpracování a provádění odpovídá ředitel školy. Školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem všechny vyučující a také žáka a jeho zákonného zástupce.

Kdo vydává podpůrná opatření

Stupně podpůrných opatření

První stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola. Druhý až pátý stupeň podpůrných opatření navrhuje a metodicky provází školské poradenské zařízení.

Jak vytvořit plán pedagogické podpory

Popište i motivaci žáka: co ho baví, čemu se vyhýbá, jaké jsou jeho vlastní strategie zvládání obtíží. Také přidejte informaci o tom, zda a jak proběhla úvodní pedagogická diagnostika, případně spolupráce s poradenskými pracovníky ve škole.

Kdo žádá o IVP

Individuální vzdělávací plán může být povolen na základní škole, střední škole a vyšší odborné škole. Žádost o individuální vzdělávací plán podává žák nebo student, pokud je žák nezletilý podává žádost jeho zákonný zástupce.

Kdo může doporučit IVP u nadaného žáka

Podle § 6 vyhlášky č. 27/2016 Sb. je rozhodování o podobě IVP v kompetenci ředitele školy, který provádění IVP zajišťuje. Míra konkrétnosti IVP je dána tím, jaké další podpůrné opatření je doporučeno školským poradenským zařízením (ŠPZ), dále tím, jaký systém je ve škole nastaven pro realizaci individualizace výuky.

Kdo doporučuje podpůrná opatření 2 5 stupně

Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení.

Co musí obsahovat IVP

Obsah IVP

Zahrnuje informace o cílech vzdělávání žáka, výčet předmětů, jejichž výuka je podle něj realizována, časové a obsahové rozvržení učiva a úpravu obsahu a výstupů vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob ověřování vědomostí a dovedností a hodnocení žáka.

Jak zažádat o individuální plán

Podmínkou udělení individuálního studijního plánu je podání žádosti, jejíž formulář by měl být běžně dostupný. Většinou je ke stažení na webu fakulty či katedry. Žádost by měla být podána písemnou formou, musí kromě osobních údajů obsahovat například délku doby, na kterou o „individuál“ žádáte.

Co je podmínkou pro zařazení žáka se ŠVP do běžné školy

Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta.

Kdo má nárok na IVP

IVP je definován jako jedno z podpůrných opatření poskytovaných žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami či žákovi nadanému. Stává se závazným dokumentem sloužícím všem, kdo se podílejí na výchovně-vzdělávacím procesu daného žáka a jako takový je součástí jeho školní dokumentace.

Co je podmínkou pro zařazení žáka se ŠVP do školy zřízené podle 16 odst 9

Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta.

Co je to individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán (IVP) je jedním z podpůrných opatření, které slouží k podpoře vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním.

Kdo patří mezi žáky zařazené do 16 odst 9 školského zákona

(9) Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny.

Kdo vypracovává IVP a na základě čeho

Individuální vzdělávací plán (IVP) zpracovává škola pro žáka od druhého stupně podpůrných opatření a to na základě doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce.

Kdo je žák a kdo student

Slovem žák bývají označovány osoby vzdělávající se na nižších typech škol – typicky základní škola, na vyšších typech škol bývají žáci označováni slovem studující či student – typicky vysoká škola. Žákem se osoba stává obvykle na delší dobu. Často se toto děje v rámci nějaké vzdělávací instituce – nejčastěji školy.

Kdy Žák přestává být žákem školy

Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.

Kdo je to student

Student nebo studující (zastarale též študent či študák) je člověk, který chodí do školy a který se systematicky vzdělává na nějaké střední, vyšší odborné, či vysoké škole, obvykle tak činí za účelem přípravy na své budoucí povolání. Věnuje se lidské činnosti zvané studium.

Co se stane když propadnu na střední

​Pokud jste nevykonal/a úspěšně opravnou zkoušku nebo jste se ke zkoušce nedostavil/a, neprospěl/a jste. Ředitel školy může na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka povolit opakování ročníku. Pokud žák plní povinnou školní docházku, pak opakuje ročník vždy.

Kdo za mě platí zdravotní pojištění Když jsem student

Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění za středoškolské a vysokoškolské studenty – jako za nezaopatřené děti – do dovršení 26 let věku. To je základní limit: stát přestává platit pojistné za studenta dnem 26. narozenin. Kdyby student dovršil 26 let věku třeba 1.

Jaký je rozdíl mezi žákem a studentem

Slovem žák bývají označovány osoby vzdělávající se na nižších typech škol – typicky základní škola, na vyšších typech škol bývají žáci označováni slovem studující či student – typicky vysoká škola. Žákem se osoba stává obvykle na delší dobu.