Jaké vlastnosti má kyslík?

Na co se používá kyslík

Kyslík má celou řadu nejrůznějších použití. Používá se například ke svařování a řezání kovů (tzv. kyslíkoacetylénový plamen – až 3000°C), v hutnictví při pražení rud, dále do dýchacích přístrojů a kapalný kyslík se využívá jako raketové palivo. Také se využívá k výrobě různých chemických sloučenin (např.
ArchivPodobné

Jaké vlastnosti má vodík

Vodík je za normálních podmínek (tj. za teploty 273,15 K a tlaku 101325 Pa) hořlavý plyn, bez barvy, chuti a zápachu. Je asi 14,5× lehčí než vzduch (0,0899 kg m–3) a díky své nízké molekulové hmotnosti těžko stlačitelný. Se vzduchem vytváří výbušnou směs[3].
Archiv

Jak se připravuje kyslík

Příprava kyslíku

2 H2O2 → 2 H2O + O2, katalyzátor MnO2. Jako katalyzátor funguje i enzym peroxidáza, který je obsažen v krvi. Proto se peroxid vodíku používá na ošetření ran. Průmyslově se kyslík připravuje frakční destilací zkapalněného vzduchu o teplotě -200°C.
Archiv

Co je v kyslíku

Protonové číslo kyslíku je 8, a proto jádro atomu kyslíku obsahuje 8 protonů, elektronový obal 8 elektronů. Elektrony zaplňují postupně orbitaly 1s, 2s a 2p.
Archiv

Kdy je kyslík jed

Je biogenním prvkem a jeho přítomnost je nezbytná pro existenci většiny živých organismů na této planetě. Autorem jeho českého názvu je Jan Svatopluk Presl. Při dýchání vzduchu o obsahu kyslíku větším než 75 % (za normálního atmosférického tlaku) však dochází k většinou nenávratnému poškození plic.

Na co se nejvice pouziva kyslík

Nejvíce kyslíku se spotřebuje v průmyslu (např. při výrobě železa, ke spalování paliv, při sváření kovů). Kyslík podporuje hoření. Druhou důležitou složkou vzduchu je dusík.

Jak reaguje vodík s kyslíkem

Vodík hoří, ale hoření nepodporuje. S fluorem reaguje explozívně už při -200 °C, s chlorem za laboratorní teploty při osvětlení, s bromem a jodem málo ochotně za tvorby halogenovodíků. S kyslíkem tvoří výbušnou směs zvanou třaskavý plyn.

Kde se vyskytuje kyslík

Výskyt v přírodě

V atmosféře tvoří plynný kyslík 21 objemových procent. Voda oceánů, které pokrývají 2/3 zemského povrchu, je hmotnostně z 90 % složena z kyslíku. V zemské kůře je kyslík majoritním prvkem, je přítomen téměř ve všech horninách. Jeho obsah je odhadován na 46 až 50 hmotnostních procent.

Kde se bere kyslík

Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech.

Kdo objevil kyslík

Joseph PriestleyAntoine LavoisierCarl Wilhelm Scheele
Kyslík/Objevitelé

CO podporuje kyslík

Ačkoli kyslík sám o sobě není hořlavý, podporuje hoření a umožňuje, aby všechny materiály zápalné na vzduchu hořely intenzivněji. Tyto vlastnosti podporující spalování nacházejí uplatnění v řadě průmyslových aplikací.

Kde je nejvíce kyslíku

Zdaleka největším rezervoárem kyslíku na Zemi jsou oxidy v zemské kůře a zemském plášti (99,5 %). Pouze 0,01 % je volný kyslík v biosféře a 0,36 % v atmosféře.

Co podporuje kyslík

Je tvořen dvouatomovými molekulami O2. Veškerý kyslík obsažený v atmosféře je produktem fotosyntézy, je základem udržení života na zemi. Kyslík sám je nehořlavý, podporuje hoření.

Co produkuje kyslík

Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech.

Jaké skupenství má kyslík

Kyslík
Skupenství	Plynné
Tlak syté páry	1000 Pa při 61K
Rychlost zvuku	330 m/s
Termické vlastnosti

Co produkuje nejvíce kyslíku

Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech.

Co vytváří nejvíc kyslíku

Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech.

Proč je důležitý kyslík

Proto je důležité, aby buňky byly neustále zásobeny kyslíkem, a zároveň je nezbytné, aby z buňky byly odváděny odpadní produkty (např. oxid uhličitý). Kyslík je k buňkám transportován z plic pomocí hemoglobinu, naopak oxid uhličitý je z buněk odstraňován a transportován do plic, kde je následně vydechován z těla.

Odkud se bere kyslík

Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech.

Jak se do vody dostává kyslík

Jak se do jezírka kyslík dostává

Kyslík vzniká jako produkt fotosyntézy vláknitých řas a také jednobuněčných řas způsobujících zelený zákal vody. Dále je kyslík do vody strháván ze vzduchu v místech, kde voda dopadá nebo se rozstřikuje.

Který strom produkuje nejvíce kyslíku

Pomáháme planetě dýchat

Jeden velký vzrostlý listnatý strom, např. dub, vyprodukuje za den tolik kyslíku, kolik spotřebuje denně k dýchání 50 lidí [1]. Člověk za den průměrně spotřebuje okolo 350 litrů kyslíku a hektar běžného lesa přitom vytvoří kyslík pro desítky lidí.

Kdo žije na stromě

Mezi kořeny bychom našli stonožky, mnohonožky, larvy roháčů, nosorožíků a zlatohlávků, v dutinách pak hnízda včel a sršňů, pod kůrou mravence, larvy tesaříků, lumků, krasců, komárů, i štírky.

Jak dýchá strom

Listnaté stromy přijímají kyslík pro dýchání téměř výlučně povrchem listů. Mohlo by se tedy zdát, že se v zimě, když listy opadají, mohou udusit. Stromy ovšem upadají do jakéhosi zimního spánku. Přestanou růst a jejich nároky na kyslík se výrazně sníží.

Kde je nejstarší strom

Metuzalém (Kalifornie, USA) – borovice dlouhověká (Pinus longaeva), 4 854 let. Tento strom je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejstarší strom světa.

Jak dlouho roste strom

Jak dlouho roste

Smrk pichlavý většinou doroste na plantáži do požadované výšky 180 centimetrů za 10 až 11 let. Smrk ztepilý musí růst 9 až 10 let, aby dosáhl zmíněné výšky. Borovice černá potřebuje k 180 cm 7 až 8 let. Borovice lesní roste rychle, k dosažení této výšky jí stačí pouhých 6 až 7 let.