Jak se jmenují dny pašijového týdne? – esof2012.org
15 49.0138 8.38624 1 0 4000 1 https://esof2012.org 300 0
theme-sticky-logo-alt
theme-logo-alt

Jak se jmenují dny pašijového týdne?

Jak se jmenují dny pašijového týdne?

Jak se jmenují dny ve velikonočním týdnu

Škaredá středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Zelený čtvrtek – připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli. Bílá sobota – den Ježíšova pohřbení a pobytu Krista v hrobě.
Archiv

Co je to pašijový týden

Pašijovým týdnem se označují dny posledního týdne před Velikonoční nedělí – tedy před Božím hodem velikonočním. Pojem pašije je odvozen z latinského passio – utrpení, jako upomínka na poslední dny Kristovy pozemské cesty. Lidé si při pobožnostech připomínají význam umučení a nejvyšší oběti Ježíše Krista.

Jak se jmenuje pondělí před Velikonocemi

Po Květné neděli následuje svatý neboli pašijový týden. Bylo to Modré pondělí a Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční zvaný telé Velká neděle. Potom následovalo Velikonoční pondělí – Pomlázka.

Proč se říká Modré pondělí

Křesťanské zvyky a tradice

O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.

Co je to Bílá sobota

Bílá sobota (latinsky sabbatum sanctum, magnum či luminum – tj. svatá, velká nebo světlá, světelná) je v liturgickém kalendáři den před Velikonoční nedělí, součást Svatého týdne – druhý den velikonočního tridua. Připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě.

Co je to pomlázka

Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během koledy, vykoledované dary, jako vejce či kraslice, nebo také velikonoční nádivka.

Kdy se Klapotá

Klapotání v Lukavci znamená, že Velikonoce jsou již za dveřmi. V pondělí Svatého týdne začnou kluci oprašovat a opravovat klapotky a na Zelený čtvrtek po mši svaté se začíná klapotat. Babičky říkají, že zvony odletěly do Říma a tak je musí až do Bílé soboty do odpoledne nahradit „klapotáři“.

Kdy končí pusť

Závisí na Velikonocích a začíná Popeleční středou, která je prvním dnem půstu. To je zpravidla sedm týdnů před Velikonocemi. Půst končí Bílou sobotou, dnem před Velikonoční nedělí. Na Velký pátek vrcholí čtyřicetidenní očistné období.

Jak se říká 6 postní neděli

Šestá neděle postní – Květná

Poslední postní nedělí je Květná (též Květnice, Beránková či Palmová neděle). V tento den se slaví památka slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu.

Co se nesmí na Velký pátek

Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. To jsou zákazy, které vystihují povahu Velkého pátku jako výlučného svátku.

Co se nesmí dělat na modré pondělí

Na Modré pondělí se nemá chodit do práce, ale doma uklízet.

Modré pondělí je první den posledního týdne před Velikonocemi. Pro křesťany bylo volným dnem, kdy se nemělo pracovat.

Kdy se nesmí hýbat se zemí

Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.

Co se nesmí jíst na Velký pátek

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.

Co znamená Bílá stuha na pomlázce

Pentle, mašle, stuhy jako nikdo druhý

Ale pozor, jedině bílé barvy. Ty barevné jim poté na pomlázku připevňují vyšlehané dívky a ženy a vyjadřují tak, jak si u nich ten který koledník stojí. Nejvyšší ze všech, červenou stuhou, vyjadřují ženy náklonnost a lásku, kdežto žlutá značí jasné odmítnutí.

Proč se na Velikonoce šlehají ženy

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.

Co se nesmí delat na Velikonoce

Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.

Co by se nemělo dělat na Bílou sobotu

Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi).

Kdy je Popelec

Popeleční středa
Popelec, křížek z popela, na čele.
Slavený většinou západních křesťanů
Druh křesťanský
Datum středa sedmý týden před Velikonoci

Co se jí při půstu

Půst má svá pravidla

Vaše tělo se tak pročistí. Jíst smíte pouze zeleninový vývar, pít čistou vodu, bylinkové čaje nebo šťávy ( nejlépe čerstvě udělané). Šťávy dodají tělu velké množství látek, které jsou důležité pro organismus. Velmi doporučované jsou šťávy z celeru, mrkve a červené řepy.

Kdy se nesmí jíst maso

Západní křesťané se postí 40 dní, půst začíná Popeleční středou, hned po Masopustním úterý, a půst vrcholí Svatým týdnem, tedy posledním týdnem před Velikonocemi. Oproti tomu východní křesťané tzv. velký půst začínají 7. týdnem před Velikonocemi a půst pak končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.

Kdy zacina 40 denni půst

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy. Ta vždy připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi, letos tedy na 22. února 2023.

Kdy se nesmi prát pradlo

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Kdy nehýbat se zemí

Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.

Kdy se nesmí prát prádlo

Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.

Kdy se nesmí uklízet

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.

Previous Post
Does Elon Musk have a smart phone?
Next Post
Kdo je zaměstnanec ve veřejném sektoru?

0 Comments

Leave a Reply

Instant Boost Ai