Co dělá fotosyntézy?

Jak funguje fotosyntéza

Fotosyntéza probíhá ve dvou fázích. V první fázi, takzvané světelné, rostliny pohlcují světlo, ze kterého pro sebe získávají energii, aby měly dost sil pro následující procesy. V této fázi se nám rozkládá voda a uvolňuje se kyslík. V druhé fázi, takzvané temnostní, rostliny už světlo nepotřebují.

Co se děje při fotosyntéze

Při fotosyntéze dochází k přeměně jednoduchých látek (H2O, CO2) na složitější (glukosu C6H12O6) za současného uvolnění kyslíku O2. Kyslík vzniká z vody a oxid uhličitý se přeměňuje na glukosu. Při fotosyntéze dochází k přeměně světelné (sluneční) energie na energii chemických vazeb.
ArchivPodobné

Jaký je význam fotosyntézy

Fotosyntéza má zcela zásadní význam pro život na Zemi. Rostlina využívá světelnou energii k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin, jako jsou zejména cukry (sacharidy), a to z jednoduchých anorganických látek, kterými jsou voda (H2O) a oxid uhličitý (CO2).

Na čem závisí fotosyntéza

Vnější faktory, na nichž průběh fotosyntézy závisí, jsou světlo, teplota, voda a koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu.

Co potřebují rostliny k fotosyntéze

aby fotosyntéza fungovala, rostliny potřebují vodu (proto je zaléváme, když je sucho) a oxid uhličitý (toho je ve vzduchu většinou dostatek). Z těchto dvou ingrediencí a díky energii ze Slunce vyrábějí glukózu (a další organické látky) a navíc uvolňují kyslík.

Co vylučují rostliny

Ve dne, kdy svítí slunce, probíhá v listech fotosyntéza a rostliny z oxidu uhličitého a vody vyrábí kyslík a sacharidy. Kyslík vypouští do atmosféry a sacharidy si nechávají v buňkách jako zdroj energie nebo jako stavební materiál pro další části rostliny.

Co potřebují rostliny při fotosyntéze

Jak bylo již zmíněno, nezbytnými složkami pro fotosyntézu jsou voda, světlo a oxid uhličitý. Průběh tohoto jevu však výrazně ovlivňuje také teplota. Rostlina využívá světlo jako zdroj energie k přeměně vody a oxidu uhličitého na kyslík a glukózu, které rostlina nutně potřebuje k růstu.

Co produkují rostliny

Rostliny stojí na počátku potravního řetězce a produkují díky fotosyntéze organickou hmotu a kyslík, a tím umožňují život dalším živým organismům. Kořeny rostlin zadržují vodu a zpevňují půdu, čímž brání erozi. Nenahraditelný význam pro biosféru mají díky unikátní schopnosti zadržovat a řízeně uvolňovat vodu.

Jak funguje dýchání

Dýchání můžeme rozdělit do dvou základních fází: nádech (inspirace) a výdech (exspirace). Při nádechu pracují dýchací svaly, bránice se stahuje dolů a mezižeberní svaly zdvihají žebra vzhůru, tím se zvedá hrudní koš a vytvoří se prostor pro zvětšení objemu plic. Nádech také umožňuje změna tlaků v pohrudniční štěrbině.

Kdy vznikla fotosyntézy

Fotosyntéza je složitý a několikastupňový proces, který vznikl dle odhadu vědců před 3,4 miliardy let. Dnes si život zcela bez produktů fotosyntézy, zejména pak bez kyslíku, neumíme dosti dobře představit. Na počátku však byl kyslík pro mnohé organismy toxický.

Kde probíhá dýchání rostlin

Z Kyslík rostlinám umožňuje získávat z látek (cukrů) vytvořených při fotosyntéze energii, kterou potřebují pro život. Rostliny dýchají všemi částmi svého těla. Na rozdíl od živočichů nemají žádný dýchací orgán.

Jak dýchá strom

Ano i rostliny dýchají – přijímají kyslík a vytvářejí oxid uhličitý, stejně jako my. Ale jen v noci! Přes den jsou to právě rostliny, které do atmosféry vypouštějí kyslík, bez kterého by na Zemi nebyl život takový, jak ho známe. Oba plyny procházejí dovnitř nebo ven z rostliny speciálními buňkami ve stěně listu.

Jak se vyživují rostliny

Rostliny přijímají roztoky hlavně kořeny a plynné látky převážně listy. V rostlinách se živiny ve formě roztoků pohybují z buňky do buňky difúzí a osmózou, u rostlin vývojově vyšších se pro transport látek tedy i živin vyvinula speciální – vodivá pletiva. Rostlina žije v prostředí, ve kterém je mnoho prvků.

Jak fungují žábry

Jsou-li žábry uvnitř těla, voda je k nim přiváděna ústy a ven z těla proudí skrz žaberní štěrbiny po stranách těla za hlavou. U ryb je proudění zajištěno tím, že ryba neustále otvírá a zavírá ústa. Žraloci ústa neotvírají, a proudění je zajištěno jejich pohybem vpřed. Proto se udusí když se zamotají do sítě.

Proč musíme dýchat

Hlavní funkcí dýchací soustavy je výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi atmosférickým vzduchem a buňkami našeho těla. V buňkách se nachází mitochondrie, v kterých následně probíhají oxidačně-redukční procesy. Absence dýchání vede v řádu minut k ireverzibilním změnám v organizmu a smrti.

Co vyrábí kyslík

Ve dne, kdy svítí slunce, probíhá v listech fotosyntéza a rostliny z oxidu uhličitého a vody vyrábí kyslík a sacharidy. Kyslík vypouští do atmosféry a sacharidy si nechávají v buňkách jako zdroj energie nebo jako stavební materiál pro další části rostliny.

Jak roste strom

Růst stromu

Strom roste do délky běžným prodlužovacím růstem. Jeho zvláštností je růst do šířky. Při něm dochází k sekundárnímu tloustnutí. Při sekundárním tloustnutí se uplatňují dva druhy pletiv, sekundárních meristémů – kambium a felogén.

Jak se vyvíjí plod stromu

“ – Po opylení lístky květu opadnou a z květu se začne vyvíjet plod. Strom se skládá z těchto částí – kořen, kmen, koruna. Koruna se skládá z větví, z listí, květů, z nichž se později vyvine plod.

Co potřebují rostliny k životu

„Všechny rostliny (s výjimkou parazitických) potřebují pro svůj růst světlo, teplo, vodu, vzduch a minerální látky. Světlo je potřebné spolu s vodou a oxidem uhličitým pro průběh fotosyntézy, během níž se vytváří cukr, látka obsahující velké množství energie.

Co vytváří rostlina

Rostliny stojí na počátku potravního řetězce a produkují díky fotosyntéze organickou hmotu a kyslík, a tím umožňují život dalším živým organismům. Kořeny rostlin zadržují vodu a zpevňují půdu, čímž brání erozi.

Kdo dýchá žábrami

Prostřednictvím žaber dýchají například ryby a mnoho bezobratlých živočichů. Obojživelníci využívají k výměně plynů významným podílem svou kůži. Dýchací soustavu mají také rostliny, nicméně směr výměny plynů probíhá přesně naopak než u živočichů.

Kdo dýchá plicním vakem

Ryby obývající místa, kde dochází k vysychání vody (např. Bahníci) přecházejí v období sucha na dýchání pomocí primitivních "plic", tzv. plicních vaků.

Jak správně dychat

Za ideální dýchání se považuje to, které skrze nosní dírky prochází oblastí pod klíčními kostmi, přes hrudník až do břicha. Zřetelně by se při něm měla vyklenout břišní stěna. Dýchání by mělo být pravidelné a pokud možno neslyšné.

Jak správně vydechovat

Nos ve vodě

Těsně nad hladinou nadechněte z hluboka pusou a začnete pomalu vydechovat nosem a současně ponořte nos lehce pod hladinu. Udělejte pár bublin a pomalu se zvedněte cca 2-3 cm nad hladinu, nadechněte pusou a opakujte výdech a ponoření alespoň dvacetkrát. Výdech nosem musí být plynulý a bez přerušení.

Proč je důležitý kyslík

Proto je důležité, aby buňky byly neustále zásobeny kyslíkem, a zároveň je nezbytné, aby z buňky byly odváděny odpadní produkty (např. oxid uhličitý). Kyslík je k buňkám transportován z plic pomocí hemoglobinu, naopak oxid uhličitý je z buněk odstraňován a transportován do plic, kde je následně vydechován z těla.